Podle legendy byl kostelík sv. Kosmy a Damiána založen v roce 928 knížetem Václavem. Tento původně farní kostel se vypínal na skále nad Vltavou o celá čtyři století dříve než zbytek klášterního areálu.
Josef Svátek v knize Pražské pověsti a legendy (1883) vypráví o založení kostela takto: „Pohanští Pražané měli první své pohřebiště na Slovanském vrchu (…). Tam se prostíral za časů kněžny Libuše posvátný háj, v němž byla postavena socha Morany, pohanské bohyně smrti, kolem níž zemřelí pohané pražští pochováváni byli. Když pak křesťanství v Čechách zavedeno bylo, dal sv. Václav sochu Moraninu skáceti a pohanský háj vymýtiti; na místě sochy oné pak dal postaviti kostelík k poctě sv. Kosmy a Damiana, který dodnes před chrámem emauským stojí.“
Místo, kde byl klášter založen, je tak spojeno s první christianizací Čech. Je však třeba uvést, že představa o bohyni Moraně pochází z doby národního obrození, staří Slované takové božstvo neznali.
První mnišská komunita využívala kostelík k bohoslužbám do doby, než dostatečně pokročila výstavba kláštera. I v pozdějších staletích mohl dočasně zastávat úlohu hlavní klášterní svatyně. Tak roku 1611 byl v kostelíku pohřben opat Matouš Placidus, protože velký klášterní kostel byl po válečných událostech a následných nepokojích vydrancován a znesvěcen. Současnou podobu dali kostelíku montserratští benediktini v letech 1657–1659, z této doby zůstal zachován oltářní obraz se svatými Kosmou a Damiánem stojícími po boku sv. Václava.
Sv. Václav byl zavražděn u kostela sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi ráno po svátku těchto světců. (Až do roku 1969 svátek sv. Kosmy a Damiána připadal na 27. září, v současnosti je slaven o den dříve.) Emauzští benediktini tradičně sloužili v kostelíku bohoslužby na svátek sv. Kosmy a Damiána a po celý oktáv svátku sv. Václava.
Input your search keywords and press Enter.
