Klášterní zahrady

Historie severní zahrady

Rozsah klášterního areálu byl dán už při jeho založení v roce 1347. Původně sahaly emauzské klášterní zahrady až k Moráni, v jejich severní části se nacházel hřbitov a ve středověku i vinice.

Roku 1857 však klášter prodal pozemek novoměstskému pivovarníkovi Janu Michaelu Šárymu. Historie místa po staletí spojeného s klášterem tak začala nabírat jiný směr, přesto stojí za to ji alespoň stručně zmínit. Pivovarník Šáry nechal pod pozemkem vyhloubit rozsáhlé sklepy pro výrobu spodně kvašeného piva. Inspiroval se přitom úspěchy plzeňského piva vyráběného touto technologií. V roce 1861 vznikla na místě restaurace Na Slovanech. Jan Michael Šáry je rovněž zakladatelem Střední průmyslové školy potravinářských technologií působící dnes v Podskalské ulici. V době svého vzniku v roce 1868 se ovšem nazývala „První veřejná sladovnická škola v Praze“. Nový, ve své době velmi moderní pivovar, byl postaven na „Slovanském vrchu“ počátkem 80. let. První várku piva vyrobil na jaře 1883. Přes slibné začátky však v podstatě zanikl v roce 1900, k čemuž přispěly změny ve vlastnictví a vedení podniku často spojené s předčasnými úmrtími. Po zániku pivovaru v místě ještě nějaký čas působila restaurace, jejíž taneční sál byl pak využíván jako kinosál; budova varny byla adaptována na autodílnu. Celá zástavba pozemku severní zahrady byla těžce poškozena při náletu v únoru 1945 a na přelomu 60. a 70. let XX. století nahrazena komplexem budov Útvaru hlavního architekta (Národního výboru hlavního města Prahy), dnes Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Jižní zahrada

Jižní zahrada ohraničená ulicemi Vyšehradská, Trojická a Pod Slovany si zachovala vždy ráz soukromé klášterní zahrady, kde benediktini pracovali i odpočívali a rozjímali.

Část vypěstovaných plodin klášter prodával; na počátku 30. let XX. století nechal opat Arnošt Vykoukal postavit pod svahem vytápěné skleníky, které zřejmě nahradily dřívější pařeniště. Obhospodařování zahrady skončilo s odchodem benediktinů ve 40. letech a pak znovu v roce 1950. Pozemek poté pustl. V nejspodnější rovinaté části vznikly v 70. letech sportovní plochy: hřiště a tenisové kurty, rovněž hřiště pro mateřskou školu. Jejich provozovatelé je po roce 1989 postupně opustili jako nevyhovující nebo nerentabilní.

...potažením se můžete projít v čase

Pohled ze zahrady na Vyšehrad

Pohled na zahradu od západu

Rekonstrukce zahrady

Projekt na rekonstrukci zahrady vznikl v roce 2010. V dolní rovinaté části se jeho koncepce více opírá o barokní stav, terasy horního svahu navazují na úpravu z konce XIX. století. V dolní části bude zahrada rozdělena do obdélníkových polí, jimž poskytl základní měřítko půdorys Rajského dvora. Tato pole více zdůrazní užitkovou funkci zahrady, včetně výsadby ovocných stromů, aromatických a léčivých rostlin nebo zeleniny.

Část bude vyhrazena zcela současným nárokům: kavárně, hřišti, chráněné dílně nebo lékařské ordinaci, jimž budou sloužit přízemní objekty při zdi u Trojické ulice. Horní svah si zachová ráz intimního vycházkového prostoru určeného k oddychu a meditaci. Z historických prvků se plánuje obnova groty s Pannou Marií Lurdskou.

Rychlost prací zahájených v roce 2018 závisí do značné míry na možnostech financování projektu: Emauzský klášter jej financuje z vlastních zdrojů, bez podpory dotací a grantů. Po dokončení bude zahrada veřejně přístupná a bude tak sloužit jako příjemná oáza obyvatelům Prahy i dalším návštěvníkům. Pokud se vám náš projekt líbí, můžete jej sami podpořit.

DARY